Chci se jenom namazat

3. 02. 2019 22:54:33
Jenom rychle skočit do drogerie, než mi zavřou, a popadnout ten krém na obličej, co vždycky. Nebo že bych vybočila ze svého kosmetického konzervatismu a vyzkoušela něco nového?

Přesně takhle otočím vždy, když se vřítím půl hodiny před zavřením do obchodu, dofuním do krémové uličky (někdy též šminkovací) a oblehnou mě všechny možné krémy, gely, masky, vodičky a mastičky. Pokaždé začnu litovat, že jsem z běžné Nivey přešla na hydratační krém, který mi tolik nemastí pleť, protože si nikdy nejsem jistá, co bych si vlastně měla koupit.

Tady tenhle je denní. A je tam výtažek z nějaký kytky a taky kyseliny. To zní dobře. Ale když mám denní, nepotřebuju taky krém noční? Jaký je mezi tím rozdíl? Já myslela, že je prostě krém, který si rozmažu po obličeji, abych nezešílela od suchého pocitu ve tváři a na čele, který dostávám po umytí a usušení. Tenhle mi s obličejem udělá něco zázračného ve tmě? Já myslím, že sama tma si se všemi vadami na kráse dokáže poradit sama. Bohužel tma není věčně a sem tam přijde zase světlo.

Navíc jsem nedávno při detailním prozkoumávání svého obličeje zjistila, že jsem stará a mám vrásky nemálo podobné rýhám po bruslích a pod očima pytle, že by se na nich dalo houpat, takže vyvstává i otázka krému proti vráskám. Nebo séra proti vráskám. Sérum zní vlastně honosněji a tajemněji. Asi jako kdybych na sebe patlala krev mladých a krásných panen a věřila, že tak zůstanu stále mladá a krásná. Vlastně by to nebyl špatný tah - vyvraždit všechny mladé a krásné dívky v okruhu tak sto kilometrů. Jen s tím panenstvím by byl problém.

Ačkoli nevěřím každé reklamě, slyšela jsem, že dost důležitá je i kromě hlavní mazací péče i ta předmazávací, kdy si z obličeje odstraníte veškeré nečistoty zhruba do hloubky pěti centimetrů (takže asi do stejné hloubky, do které sahají mé vrásky), a to nějakou speciální vodou. Na to nestačí obyčejná voda, nýbrž micelární. Nemám sice tušení, k čemu slouží slovo micelární kromě marketingu, ale budu dělat, že mi ta flaštička za stovku, co mi stojí v koupelně na poličce, velice pomáhá.

Klidně bych mohla ve výčtu těch potřebných serepetiček pokračovat, ale na tolik znaků tu není místo. Je ale jasné, že možností na výběr je poměrně dost. Vidlemi by se ty možnosti daly přehazovat. A já, která byla dvacet let mazána niveou, se mám v tomhle rozhodnout pro jednu, nebo dvě věci. Samozřejmě bych mohla podniknout svou soukromou krémovou revoluci a koupit si všechno, ale to pak nastává hned několik problémů.

Za prvé, jakou značku si proboha vybrat? V televizi denně vidím reklamu na jednu značku, kamarádka používá jinou značku. Nikol Štíbrová zas používá něco jiného. A tady je alespoň čtyřicet dalších značek se jmény, která ani nevím, jak vyslovit. A neznám pořádně jejich původ, nevím, jestli nebyly patlány na nějakou nebohou myšku nebo jestli mi z nich nesleze kůže z ksichtu.

A proč je něco tak drahé, ačkoli to má stejné složení jako jiná značka o třetinu levnější? Neslezou mi právě z té levnější varianty všechny vrstvy kůže? A když si tedy koupím denní a noční krém, sérum na vrásky, kvalitnější micelární vodu (zřejmě bude micelárnější), to všechno za krásných 450 korun, které bych tedy mnohem raději viděla mizet v rukou číšníka za vynikající biftek, budu pak krásnější?

Poslední otázka, která mě trápí, je umístění těchto pičičandiček. Kam s nimi?! Na nočním stolku mám místo přesně na jeden krém, aby vše bylo srovnané a moje obsedantně kompulzivní porucha mi nezpůsobila záchvat. Koupelnová skříňka je plná šamponů, hřebenů, tinktur, mastiček a na takové kosmetické převraty není zkrátka místo (slyšíte dobře, není místo na převrat). Jedině že bych svoje vyfikundační přípravky umístila do kuchyně, kde si je někdo splete s pomazánkou.

Nakonec si říkám, proč prostě není jeden krém, na kterém bude napsáno "Toto je krém pro vás a vaši pokožku, budete po něm krásná, svěží a navždy mladá!". S touto a výše zmíněnými myšlenkami beru do ruky svůj již rok obvyklý krém a mířím k pokladně se slibem, že se na ty noční, denní a protivráskový mrknu pořádně příště. A nebo se pořádně namažu zevnitř rumem.

Autor: Kateřina Časarová | neděle 3.2.2019 22:54 | karma článku: 13.47 | přečteno: 515x

Další články blogera

Kateřina Časarová

Bezdětná máma

Mateřské sklony jsem v sobě měla odjakživa. Už tehdy, když moje starší sestra usnula na gauči, jsem ji přikrývala a následně budila, že si přece musí vyčistit zuby. A jindy jsem jí v šest ráno volala, proč jako není doma a kde je.

26.1.2019 v 0:12 | Karma článku: 21.52 | Přečteno: 1296 | Diskuse

Kateřina Časarová

Salámova nehoda

Život je fakt pes. Hlavně když jste salám. To vás pak život může klidně i sežrat. Ale co se stalo mě, to je něco smutnějšího, než smrt kusu vepřovýho.

23.1.2019 v 19:00 | Karma článku: 6.17 | Přečteno: 181 | Diskuse

Kateřina Časarová

Kdo si čvachtá na brkaši aneb kreativita v jazyce nezná mezí

Zvykla jsem si v češtině vídat všemožné patvary a zrůdnosti, dokonce jsem se odnaučila každého stále buzerovat. Nechávám si to na dny, kdy se špatně vyspinkám a zrovna mi někdo napíše třeba "zdělit".

19.3.2017 v 13:31 | Karma článku: 24.51 | Přečteno: 929 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Iveta Böhmova

Pane, vy jste vdova?

Ke vzniku nového života je potřeba spojení dvou buněk. Vajíčka, které nese genetické informace předávané matkou a spermie, která nese genetickou výbavu od otce. Jenže, to je teprve začátek...

19.2.2019 v 16:30 | Karma článku: 6.49 | Přečteno: 136 | Diskuse

Zuzana Horváthová

Den první – Šok aneb Můj boj s diastázou 3. díl

Syn se ptá, proč mám tak veliké břicho. Protože jsem sežrala babičku a karkulku i s košíčkem, chce se mi syna jízlivě odbýt.

19.2.2019 v 8:00 | Karma článku: 9.45 | Přečteno: 382 | Diskuse

Jan Jílek

Trocha beletrie rudé jízdě neuškodí

Moc se mi líbil blog pana Ziegrela o přispění katolické církve k záchraně českého jazyka v době národního obrození. Pochopitelně přispěchala rudá jízda a anticírkevní agitátorka, aby se pustili do debaty.

18.2.2019 v 22:32 | Karma článku: 25.11 | Přečteno: 618 | Diskuse

Jan Jílek

Život není peříčko

Tak, vyndali mi stehy z operační jizvy, sdělili výsledek histologie, Pochopitelně: „Maligní.” S čímž jsem počítal. Zatím kontroly, prý odoperovali všechno. Tak uvidíme.

18.2.2019 v 16:20 | Karma článku: 20.77 | Přečteno: 792 | Diskuse

Pavel Hewlit

Balada o okýnku napravo

Že v kabině řidiče jsou okýnka, Vám asi nepřijde nic divného. I řidič rád dýchá, a jak jsem pochopil, řidič prožívající právě suffocatio není oblažen smyslnými chutěmi obložené bagety, nýbrž právě chcípá na udušení.

18.2.2019 v 13:34 | Karma článku: 17.81 | Přečteno: 432 | Diskuse
Počet článků 23 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 898

Proč psát? Protože je to lepší, než mluvit.

Najdete na iDNES.cz