Všem, jichž se to týká
To vrnící zvíře na posteli je mi opravdu něčím podobné, ale více než ono mně, jsem já jemu. Žádá si přízeň člověka a když vidí, že člověk nemá čas nebo si bezuzdně vyhazuje z kopýtka mimo byt, musí se spokojit se sebou. Sama. A bez opory. A někde tady bych se zastavila a podívala se hlouběji do té mrtvoly, co pitvám.
Zdá se mi, že většina lidí se snaží být až moc soběstačnými, osamělými vojáky v té nekonečné válce, kterou vedou - bůhví proti čemu vlastně - a nechtějí přiznat, že něco nezvládají. Jsou takoví vlci samotáři. Vlci. jak asi vzniklo toto označení pro člověka? Nakonec to je úplně jednoduché. Jsme jim podobní více než bychom si přáli.
Jak tak pomalu a sami bojujeme, stále si nevědomky opakujeme svojí mantru "já to zvládnu sám", až nelogicky dojdeme k závěru, že ostatní vlastně stejně nezajímají naše problémy a stejně by to všichni obrátili proti nám a stejně jsou všichni zlí a nikdo nás nechápe. Viděli jste někdy divoké zvíře, které by někomu věřilo? Které by k vám přišlo a lísalo se? Považovalo vás za bezelstného? Ví, že si musí krýt záda, ale neví, že se nemusí bát všech. Haha - nikdo nikomu nevěří - všichni jsou proti sobě.
Jenže možná ani nevědí, jak moc jsou ostatní lidé chápaví a ochotní. A nepřijdou na to, dokud to jednou nezkusí.
A tak si tím životem procházejí všichni sami, až jednou druhou polovinu svojí rozbité duše, jako když do sebe zapadnou dvě puzzle. I vlk samotář si může najít vlčici a mít vlčátka a společně mohou vlčit. Nepočítám s tím, že by ta koketa se špičatýma ušima u mě na posteli někdy přivedla domů kocoura, protože kastrace nezpůsobuje pouzde neplodnost, ale také neochotu se přátelit se stejným druhem opačného pohlaví, ale našla mě. A věří mi. A já věřím jí. Vím, že u ní v kožichu mám všechna tajemství navždy.
Ne všichni jsou zlí, ale ne všichni jsou hodní, je třeba pečlivě vybírat jedince, kterým předáme část svého břemene. Nakonec být vlk samotář je jen obrana, štít. Čím míň o nás ví, tím líp, tím jsme méně zranitelnější. Ale nejsme zranitelnější, pokud o nás nikdo nic neví? Když se pak omylem dotkne bolavého místa, které pak bolí jako znovu rozškrábaná rána.
Musíme mít někoho, komu věřit a kdo nás postaví na nohy. Můžeme být silní jak chceme, ale nikdy nebudeme silní, pokud budeme sami. Sami budeme pořád padat na hubu, s někým dalším budeme také padat na hubu, ale aspoň nás hned někdo sebere, abychom se neváleli v prachu a špíně. Někdo nás možná i za ruku odvede za něčím důležitým, na co bychom neměli odvahu. Někdo si poslechne, jak to vypadá na dně. Ale to samé musíme dělat pro druhé. Kryjeme si záda. Život je boj, tak bojuj. Ale zároveň je život ta nejnádhernější věc, která nám byla dána. A i když občas chodíme po okraji našeho života a přemýšlíme, jestli radši nespadnout, měli bychom vědět, že tady, tady v tom našem hloupém a bezvýznamném životě, to je lepší. Vlk taky nejde dobrovolně do pytlácké pasti. Zde už nejsme zvířaty, zde jsme plně myslící osobnosti, které toho svého myšlení využívají mnohdy proti sobě. Tak to nedělejme, snažme se přestat.
Děkuji, že jsem našla další vlčata a nejsme vlci samotáři.
Všem jichž se to týká.
Kateřina Časarová
Zrcátko
Hana Haně už nezbývalo moc času, sama si to uvědomovala, nic jiného však už ne. Ani bolest ne. Byla od všeho daleko, a že má kolem sebe svoji rodinu, vnímala jen letmo. Věděla, že s ní je manžel a obě dcery.
Kateřina Časarová
Frnda jako věc veřejná
Co se tak dá říct o gynekologických prohlídkách? Přemýšlejte, co se vám vybaví ve spojitosti s nimi? Nezbytnost? Prevence? Stud? A asi tak dalších tisíc pocitů. Ale málokdy si řekne: "Kdo to sakra byl a proč mi koukal na čípek?"
Kateřina Časarová
Chci se jenom namazat
Jenom rychle skočit do drogerie, než mi zavřou, a popadnout ten krém na obličej, co vždycky. Nebo že bych vybočila ze svého kosmetického konzervatismu a vyzkoušela něco nového?
Kateřina Časarová
Bezdětná máma
Mateřské sklony jsem v sobě měla odjakživa. Už tehdy, když moje starší sestra usnula na gauči, jsem ji přikrývala a následně budila, že si přece musí vyčistit zuby. A jindy jsem jí v šest ráno volala, proč jako není doma a kde je.
Kateřina Časarová
Salámova nehoda
Život je fakt pes. Hlavně když jste salám. To vás pak život může klidně i sežrat. Ale co se stalo mě, to je něco smutnějšího, než smrt kusu vepřovýho.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Volby by s přehledem vyhrálo ANO, mimo Sněmovnu by zůstaly TOP 09 a lidovci
Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo ANO s 32,5 procenta, ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, jeden člověk skončil v nemocnici
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Amsterdam bojuje proti nerovnosti v močení. Vyčlení miliony na veřejné záchodky
Radnice v Amsterodamu po několikaletém nátlaku ze strany žen vyčlenila čtyři miliony eur (přes 100...
Kyjev na Rusko vyslal drony, balistická raketa v Oděse způsobila požár
Sledujeme online Ukrajinské drony v noci na čtvrtek poškodily energetickou infrastrukturu v západoruské Orlovské...
- Počet článků 17
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1591x